Horní Újezd (okres Třebíč)
| Horní Újezd | |
|---|---|
 Pohled od železničního přejezdu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′34″ s. š., 15°50′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 258 (2024)[1] |
| Rozloha | 7,16 km²[2] |
| Katastrální území | Horní Újezd u Třebíče |
| Nadmořská výška | 490 m n. m. |
| PSČ | 675 22 |
| Počet domů | 115 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Horní Újezd 3 675 22 Stařeč obec@horni-ujezd.com |
| Starostka | Iva Durdová |
| Oficiální web: www | |
  Horní Újezd | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590649 |
| Kód části obce | 44521 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horní Újezd (v místním nářečí Hójezd, německy Ober Aujezd[4], případně Ober Zájezd)[pozn. 1] je obec ležící necelých 9 km jižně od města Třebíče, v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Nadmořská výška obce činí 490 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 258[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Kojetice, Lesůňky, Šebkovice, Výčapy, Jaroměřice nad Rokytnou a Mikulovice.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Horním Újezdem prochází několik silnic, severně vedou silnice do Mikulovic a Kojetic, jižně pak silnice do Vacenovic. Západně pak vede ze zastavěného území obce užitková silnice do Šebkovic kolem Újezdského mlýna, severně pak užitková silnice do Kojetic. Po jihovýchodním okraji území obce vede silnice mezi Výčapy a Šebkovicemi. Ze severu na jih vede přes území obce železniční trať Okříšky–Znojmo, nejbližší zastávkou je těsně za hranicemi se nacházející zastávka Kojetice na Moravě. Přes území obce vede cyklostezka Jihlava–Třebíč–Raabs.
Většina území obce je zemědělsky využívána, jen na východním okraji území obce je zalesněná plocha. Na východním okraji zastavěného území obce se nachází někdejší areál JZD.
Na východním okraji území obce pramení Vacenovický potok, který teče jižně podél hranice obce a pokračuje směrem do Vacenovic, za nimi se pak vlévá do Šebkovického potoka. Na západním okraji zastavěného území obce pramení nepojmenovaný potok, který se na západním okraji území obce vlévá do Rokytné, která posléze tvoří část západní hranice obce a po cca 40 km se vlévá v Ivančicích do Jihlavy.
Severní část území obce se nachází cca ve 500 metrech nad mořem a je relativně rovinaté, jižní část se svažuje k asi 450 metrům nad mořem u Újezdského mlýna. Na východním okraji území obce se nachází nepojmenovaný vrchol s kótou 515 m a Černý kopec (537 m).
Zastavěné území obce se nachází téměř uprostřed území obce, na jihozápadním okraji území obce se nachází Újezdský mlýn, těsně za západní hranicí území obce se nachází železniční zastávka Kojetice na Moravě s průmyslovým areálem.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Katastr obce, jímž prochází rozvodí mezi Rokytnou a Štěpánovickým potokem, se rozkládá na okraji staré sídelní oblasti, která byla souvisle osídlena už od pravěku. V okolí je několik sídlišť z období neolitu (kultura s moravskou malovanou keramikou, jordanovská kultura (4000–3800 let př. n. l.)). Středohradištní sídliště (9.–10. stol. n. l.) v jihozápadní části katastru je nejstarším dokladem slovanského osídlení v okolí.[7] Obec se poprvé písemně připomíná v roce 1243, kdy zde již byl farní kostel. Nedaleko obce byl již ve 14. století Újezdský mlýn[4] a také patřila Pernštejnům. V roce 1542 pak byla prodána Václavovi Chroustenskému z Malovar a posléze byla prodána v roce 1640 Jiřímu Dubskému z Třebomyslic a roku 1659 pak byl Újezd připojen k jaroměřickému panství. Na počátku 16. století byl postaven kostel sv. Petra a Pavla a v době třicetileté války byla zrušena farnost v obci a také byla opuštěna polovina domů, ty pak nebyly obsazeny až do roku 1671, v roce 1676 pak byla založena farní škola. Fara pak byla obnovena v roce 1709.[5]
V roce 1775 se občané vesnice účastnili nevolnického povstání, to pak bylo potlačeno, v robotní vzpouře v roce 1821 se také místní občané účastnili a jeden z občanů byl za organizaci povstání zatčen.[5] Roku 1861 v obci propukl požár[8] a v roce 1862 pak byla rozšířena škola na dvojtřídku. Do roku 1849 patřil Újezd do jaroměřického panství, ale v roce 1850 se stal součástí okresu Znojmo a v roce 1896 se stal součástí okresu Moravské Budějovice. Roku 1881 byl v obci založen Čtenářský hospodářský spolek a roku 1889 pak také Cyrilský spolek. V roce 1910 byl postaven mlýn s pilou a roku 1924 byla v obci založena Domovina, roku 1930 pak byla do obce přivedena elektřina. Roku 1926[9] byl umístěn památník padlým občanům v první světové válce.[5] V roce 1919 byly vysazeny tři lípy svobody.[8] V roce 1928 byly znovu pořízeny zvony do kostela a v roce 1931 byla zahájena oprava kostela a také byl kostel elektrifikován.[9]
V roce 1947[10] byl umístěn památník obětem druhé světové války a po roce 1945 byl postaven kulturní dům a mateřská škola, v roce 1949 pak byla obec začleněna do okresu Třebíč.[5] Roku 1957 bylo v obci založeno JZD.[10] V roce 1978 pak byla zrušena škola v obci a od roku 1980 pak byl Újezd začleněn pod Kojetice. Od roku 1990 je pak Horní Újezd opět osamostatněn a začleněn do okresu Třebíč.[5]
Do roku 1849 patřil Horní Újezd do jaroměřického panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1949 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Horní Újezd pod Kojetice, následně se obec osamostatnila.[11]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 417 | 424 | 425 | 437 | 441 | 419 | 447 | 346 | 364 | 361 | 343 | 284 | 267 | 267 | 260 |
| Počet domů | 67 | 73 | 74 | 73 | 75 | 76 | 90 | 96 | 93 | 95 | 83 | 104 | 104 | 110 | 115 |
Politika
[editovat | editovat zdroj]V letech 2006–2010 působil jako starosta Stanislav Renát, od roku 2010 tuto funkci zastává Iva Durdová.
Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[14] | 2010[15] | 2013[16] | 2017[17] | 2021[18] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (36,66 %) | ČSSD (24,53 %) | ČSSD (25,82 %) | ANO (16,88 %) | SPOLU (37,88 %) |
| 2. | ODS (24,66 %) | TOP 09 (19,01 %) | TOP 09 (17,21 %) | ČSSD (16,23 %) | ANO (19,25 %) |
| 3. | KSČM (12,66 %) | KSČM (16,56 %) | ANO 2011 (13,9 %) | Piráti (13,63 %) | SPD (10,55 %) |
| účast | 71,77 % (150 z 209) | 76,85 % (166 z 216) | 72,73 % (152 z 209) | 70,45 % (155 z 220) | 75,23 % (161 z 214) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[19] | 4KOALICE (26,02 %) | KSČM (23,28 %) | SNK (15,06 %) | 34,49 % (79 z 229) |
| 2004[20] | ODS (29,31 %) | KDU-ČSL (25,86 %) | KSČM (20,68 %) | 26,72 % (58 z 217) |
| 2008[21] | ČSSD (36,44 %) | ODS (18,69 %) | KSČM (13,08 %) | 52,15 % (109 z 209) |
| 2012[22] | ČSSD (25,96 %) | KDU-ČSL (16,34 %) | KSČM (13,46 %) | 52,11 % (111 z 213) |
| 2016[23] | ČSSD (23,65 %) | KDU-ČSL (15,05 %) | KSČM (13,97 %) | 42,47 % (93 z 219) |
| 2020[24] | Piráti (20,68 %) | ODS+STO (17,24 %) | Pro TOP Vysočinu (12,93 %) | 52,73 % (116 z 220) |
| 2024[25] | ANO (26,66 %) | ODS+TOP 09+STO (23,33 %) | STAN+SNK ED (13,33 %) | 43,6 % (92 z 211) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (43 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (32 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (31 hlasů). Volební účast byla 77,25 %, tj. 162 ze 211 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (88 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (64 hlasů). Volební účast byla 73,21 %, tj. 153 ze 209 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (55 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (22 hlasů). Volební účast byla 76,85 %, tj. 166 ze 216 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (94 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (77 hlasů). Volební účast byla 78,44 %, tj. 171 ze 218 oprávněných voličů.[27]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (62 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (36 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (25 hlasů). Volební účast byla 77,93 %, tj. 166 ze 213 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (107 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (55 hlasů). Volební účast byla 77,46 %, tj. 165 ze 213 oprávněných voličů.[28]
Zajímavosti a pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
K památkám v obci patří farní kostel sv. Petra a Pavla s románským jádrem, gotickými úpravami a věží z počátku 16. století. Věžní zvon s motivem Madony s dítětem pochází z roku 1509. Kostel byl v 18. a 19. století přestavěn. Návrší u kostela je místem dalekého rozhledu. Západní část ohradní zdi kolem hřbitova pochází z konce 18. století.
Padlé první světové války i padlé druhé světové války připomínají pomníky z let 1918 a 1945.[5]
Boží muka z 18. století se nachází u silnice na Vacenovice, tři kameny s hrubě tesaným křížem jsou umístěny u silnice za farskou stodolou, u hřbitovní zdi a dříve byl i v poli nedaleko obce, ten byl následně umístěn do dlažby domu majitele pole, posléze pak byl umístěn jako mostek přes příkop u domu čp. 24. Nad mlýnem u potoka stojí 3 m vysoký kamenný kříž z roku 1851, kříž z roku 1898 je umístěn u silnice k Vacenovicím, kříž je umístěn u Černého kopce, také u tzv. Doležalovy stodoly a dřevěný kříž je u mlýna. Další kříž byl postaven u silnice do Kojetic.[8]
Jihozápadně od obce se na řece Rokytné nachází Újezdský mlýn připomínaný již ve 14. století.
Z přírodních zajímavostí stojí za zmínku výskyt chráněného bramboříku nachového v trati Liští a jaterníku podléška u Újezdského mlýna.
Na budově fary je pamětní deska připomínající faráře Františka Pařila.[29]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Stanislav Beroun (* 1938), strojař
- Josef Blatný (1891–1952), lékař a pedagog
- Antonín Brabenec (1881–?), sochař a malíř
- Antonín Mityska (1927–1951), odbojář
- Karel Rusov (1924–2013), generál, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění
- František Pařil (1911–1951), zdejší farář, který byl v rámci babických procesů komunisty odsouzen a také popraven
- František Kabelka, učitel – čestný občan obce (od roku 1924)[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 17. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Historie [online]. Horní Újezd: Obec Horní Újezd, 2018-08-23 [cit. 2021-08-04]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 27. 1. 2024
- ↑ Hradištní doba na újezdském katastru [online]. Horní Újezd: Obec Horní Újezd, 2018-08-23 [cit. 2021-08-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c Pamětní kniha obce Horního Újezda [online]. Horní Újezd: Obec Horní Újezd [cit. 2021-08-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kronika 1922 [online]. Horní Újezd: Obec Horní Újezd [cit. 2021-08-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Kronika 1947 [online]. Horní Újezd: Obec Horní Újezd [cit. 2021-08-04]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 87.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Karel Čermák: Listy z farní kroniky. Praha: Regulus, 2015. ISBN 978-80-86279-56-5
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolická farnost Horní Újezd – zahrnuje i okolní vesnice, včetně Výčap, které byly v roce 2001 třikrát větší než samotný Horní Újezd
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Újezd na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Újezd v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Horní Újezd v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky obce na mesta.obce.cz
- Statistické informace o obci
